Polycyklicke rozmnozovani
bileho Hypophthalmichthys molitrix (Val.) a pestreho Aristichthis nobilis (Rich.) tolstolobiku,
pestovanych v sadkach v teplych vodach energetickych zavodu.

Mykola Rud'
Prelozil do cestiny Andrej Sinica

Dulezitym faktorem, brzdicim zlepseni kvality a mnozstvi larev ryb-filtratoru bileho a pestreho tolstolobiku (dale BN a PN), vypestovanych v sadkach v teplych technickych vodnich nadrzich, je jednorazove pouziti dospelych jedincu sácilem rozmnozovani.


Obrazek c. 1
Na takovych sadkovych linkach se chovaji zminene druhy ryb. Znacnou vyhodou je moznost dostat se k sadkam po ceste z plovoucich pontonu primo ze brehu

Je to vazane s vysokym procentem umrtnosti ryb, ktere je ovlivnovane gonadotropnimy preparaty. Vyhledavani moznosti zvetsit mnozstvi ryb, prezivajicich po obdrzeni pohlavnich produktu, bylo dulezitym ukolem ve vsech statech, kde se provadela kultivace techto ryb. Priciny umrti ryb jsou traumata, poruchy hormonalni rovnovahy, neodpovidajici stav gonad a dozy stimulujicich preparatu. Rychla zmena fyziologickeho stavu ryb vede kázakaleni oci, porucham koordinace pohybu, zanetu povrchovych tkani a nakonec káumrti.

Metoda netraumatogenniho urceni pripravenosti ryb e neresti, ktera je vypracovana autorem, umoznuje vápolnich podminkach pomoci jednoducheho zarizeni presne oznacit stav vajecnych bunek zivych ryb a takze upravit mnozstvi a cetnost hormonalnich injekci (Rud', 1980; Rud', 1981). Tato metoda prispiva k zachrane ryb, chrani jejich organismus pred predavkovanim hormonalniho preparatu. Navic neporusenost organismu vylepsuje pouziti zvlastnich hojicich preparatu. Zachrana samcu a samic umoznuje jejich vicenasobne pouziti sácilem rozmnozovani. Bez toho neni mozny proces vedecke selekce na zaklade nejvhodnejsich priznaku. Krome toho se vyskytuje moznost urceni zvlastnosti vyvijeni nove generace vajecnych bunek u samic, chovanych v sadkach váteple vode. Pri tom samci obou druhu jsou pripraveni káoplodnovani od dubna do zari.

Vyzkumni metoda.

Pro nas vyzkum byly pouzite 4lete samice (+3), prumerna ziva hmotnost BT - 2260 g, PT - 2360 g. Ryby byly chovane v sadkach 24 m3 pri teplote vody válete 26-34░, vázime Ž 7░C.

Vysledky vyzkumu. Mnozstvi rozpusteneho kysliku vámiste sadek váprumeru bylo 5.5 mg/l a neklesalo pod 4 mg/l. Zasobovani krmivem ľ prumerna biologicka hmota fytoplanktonu od kvetna do rijna byla 3.14-5.8 g/m3.

Vákvetnu 1990 bylo zachraneno 22 (PT) a 12 (BT) samic. Vácervnu (12.07.90) byly od nich podruhe ziskany jikry. Pozdeji (27.08.90) byly ziskany jikry od samic PT. Timto zpusobem bylo vár.1990 od kvetna do srpna ziskano potomstvo od BT dvakrat, a od PT trikrat.

Ká10.10.90 mela prvni generace prumernou hmotnost 120g (BT), 115g (PT), druha ľ 3.45g, 2.97g, a treti generace PT ľ 157.6mg. Obdoba zimovani v sadkach byla provedena bez umeleho krmeni.

K 08.05.91 byla prvni generace premistena a nebyla dale zkoumana; druha generace dosahla hmotnosti 15 (BT) a 14.3 g (PT); treti generace PT - 3 g.

Zvetseni hmotnosti dvou generaci potomstva vázimnim obdobi bylo podmineno migraci zooplanktonu záchladnych casti vodnich nadrzi do usti kanalu sáteplou vodou, kde byly umisteny sadky.

Analyza histologickych vzorku rezu gonad ukazala zvlastnosti vyvoje vajecnych bunek a moznost jejich opakovaneho dozrani behem jedne sezony.

Urceni stavu vajecnych bunek pred zacatkem inkubacni doby ma velky vyznam. Váteto dobe je dulezite nepromarnit dosazeni stavu pripravenosti vajecnymi bunkami a naopak nezacit prace prilis brzy.

 

Na Obr. c. 2 je zobrazen rez gonady sánedozralymi
ovocyty dvou generaci.

 

 

 

 

 

Na Obr. c. 3 jsou ukazane ovocyty sávznikem priznaky
zacinajiciho prezrani.

 

 

 

Etapa pripravenosti vajecnych bunek na Obr. c. 4 bude ukoncena
migraci jadra smerem k bunecne membrane.

 

 

 

 

Evakuace vajecnych bunek z gonady,
vede ke vzniku pristi generace vajecnych bunek,
coz je zretelne na Obr. c. 5
.

 

á6; 7; 8; 9;

Nasledujici Obr. c. 6, 7 a 8 demonstruji postup procesu zrani vajecnych bunek az do stavu pripravenosti (Obr. c. 9).

á10; 11;

Jestlize vejce nebudou evakuovane z vajecniku, zacne proces resorpce (Obr. c. 10 a 11).
Ucelem uvedene technologie je zabraneni tomuto procesu. Kazda dospela generace vajecnych bunek musi byt pouzita k ziskani potomstva.

áPrezentovana technologie umoznuje:

a/ zachranit nejcennejsi producenty (Hypophthalmichthys molitrix(Val.){stribrny kapr}, Aristichthis nobilis (Rich.) {mramorovy cili velkohlavy kapr}, Ctenopharyngodon idella (Val.){travny kapr nebo bily amur}, Myliopharingodon picceus {cinsky cerny kapr nebo cerny amur}a vicekrat je vyuzit;

b/ ziskat behem jedne sezony vetsi mnozstvi potomstva, nez pri pouziti tradicni technologie;

c/ behem dalsi sezony ziskat potomstvo vádrivejsim terminu;

d/ optimalne a sávetsim efektem pouzit zarizeni pro chov ryb;

e/ zvysit ekonomicky efekt exploatace matecneho stada.

Uvedena technologie nepotrebuje dodatecnych kapitalovych vkladu, zahrnuje do sebe prvky äknow-howô, obsahuje znacne mnozstvi kladnych vysledku, kteri potrebuji vysvetleni vádoplnujicich clancich.

Doplnujici data k clanku lze dostat e-mailem od autora < nature@nature.kiev.ua >

Literatura

1. ˛Ň─ě ţ.­. Ű Î¤đϤËŇ ¤đĎ┼─┼╠┼╬╔Đ Ëď┼đ┼╬╔ ┌Ď┼╠¤Ëď╔ Ď┘┬ ╦ ╬┼Ď┼ËďŇ. ˘┼┌ ─¤╦╠. Ú╬ď┼╬Ë╔Î╬┘┼ ═┼ď¤─┘ Î┼─┼╬╔Đ Ď┘┬╬¤ă¤ ╚-Î┴ ΠΤ─¤┼═┴╚ §╦Ď┴╔╬┘, ┴đĎ┼╠ě 1989 ă. , Ŕ┼Ďˤ╬, Ű╔┼Î, 1990, Ë. 35-36;

(RudĹ N. P. Káotazce stanoveni stupnu zralosti ryb káneresti. Souhrn dokladu konference äIntenzivni metody provadeni rybneho hospodarstvi ve vodnich nadrzi Ukrajinyô, duben 1989, Cherson, Kijev 1990, s. 35-36).

2. Rud N.P. Der Einsatz eines Endoskops zur Ermittlung der Laichreife 1990 bei Fischen // Z.Binnefischerei DDR. 37 (3) 1990. Bd.37, N 3. s.105-106.